close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Ale teď už to musím někde napsat

14. července 2012 v 21:42 | Marsi
Už dlouho si všímám, že přicházím na spoustu věcí dřív než se je dozvím.

Teď ale nemyslím nějaké činnosti a tak,
ale spíš názory na svět,
náboženství, bytosti světla
a různé neobyčejné věci.


Je fakt, že díky mamince, která mi jako malé řekla, že v sobě máme něco spirituálního, (Doslova řekla, že byla v minulém životě určitě čarodějnice :D ) sem si udržela do svých 18 názor, že určitě "něco" je. Mohlo za to taky to, že sem jako malá měla děsivé sny, doslova jsem se probouzela a viděla stát nějakou velkou temnou bytost u sebe v pokoji. Ve starém bytě (bydleli sme tam do mých 6ti) jsem mívala sen, ve kterém mě to táhlo do kuchyně, musela sem tam jít a ležela tam paní u trouby. O to větší šok byl, když mi pak máma v novém bytě o pár let později řekla, že se tam předchozí nájemnice otrávila plynem. Dodnes se mě pokaždé ptá, jestli sem si to nevymyslela.

Jo a taky jsem viděla v našem současném bytě ducha. Jen jednou, ale stálo to za to. Ta paní naštěstí jen prošla. A mám pocit, že mě hlídala. Protože jsem byla ještě menší a sama doma.

Máma ačkoliv to tuší, tak je strašný skeptik. Je pro ní těžké uvěřit a především se bojí. Já mám taky strach, ale když jsem přečetla knihu o andělích, strašně se mi ulevilo, že mě stále něco někdo chrání.

Ale o tom sem moc nechtěla mluvit.
Asi tak v 6. třídě jsem se zajímala o buddhismus, hinduismus. A došla sem k závěru, že oni mají v tomhle pravdu.
Líbila se mi představa, že duše reinkarnují. (A taky sem to normálně prohlašovala) Taky jsem si v hlavě spojila všechny Bohy a řekla si, že to je v podstatě stále jedna a tatáž osoba. A teď, když se v tom ještě víc a víc šťourám (a nejsem jediná) zjištuju, že podle lidí, kteří komunikují s anděly to tak asi vážně je!

Další věc, kterou jsem si vymyslela potom, co jsem se dozvěděla o existenci andílků, bylo to, že v noci, když nemůžu usnout a mám divný pocit - představuju si kolem sebe zářící kouli. Která se postupně zvětšuje a chrání mě. Nebo si představím, jak nade mě můj andílek skládá svá křídla... No, a co se teď nedočtu?

Koukám sem, jak pracovat s energiemi (se kterýma jsem začla vlastně už asi ve 4. třídě ale brala jsem to jako mou bujnou fantazii) a jsou tam totožné návody proti útokům temných bytostí!
Já už to fakt kašlu.

Musím říct, že takových věcí se mi děje hodně, ale říkám si, že jsem paranoidní a nikdo by mi nevěřil
Třeba ještě tenhle příklad - lidi, kteří mě dobře znají, ví, že odjakživa říkám, že v budoucnu chci pomoct své rodině. Od malička mám pocit, že je to jaksi moje povinnost nebo poslání. Pak mi táta (asi před půl rokem) řekl "ty nás jednou všechny zachráníš. Ty máš sílu a když budeš chtít, dokážeš všechno." Cítila jsem, že v tom je skrytý význam.
No a asi před měsícem sem se dočetla o Indigových dětech.
Možná sem paranoidní a možná taky jsem právě já indigové dítě.

Vždyť já už ani nevím od kolika let sbírám lečivé kameny!
Časopis Witch mě kdysi naprosto uchvátil a čarodějky byl můj nejoblíbenější seriál.
O mém divném příliš živém snu ani nemluvím:
Zdálo se mi kdysi hodně dávno, že hořím. Na hranici, křik, spousta lidí, nemůžu se pohnout... a když sem se probudila, první myšlenka byla, že jsem byla v minulém životě hodně zlý člověk.

A tohle píšu strašně rychle. Dokud jsou mé myšlenky ještě teplé. :D
Skoro vůbec o tom nemluvím, abych nevypadala jako cvok, co všemu věří...
Ale já si myslím, že jednou na ty věci přijdou všichni. Dříve, či později.. :) Kdo nezažije, neuvěří.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 AndyOnbekend AndyOnbekend | Web | 15. července 2012 v 12:48 | Reagovat

chechéé, štěně, to je hodně vystihující. :-D
Já mu říkala, ať na mě nekouká jak opuštěný štěně :-D

Páni.. PÁÁNI. Já se taky o tyhle věci zajímám, časopis Enigma patří mezi mé nejoblíbenější. Kamarádce se povedlo astrální cestování, ale já asi nejsem ta 'vyvolená'.
Poslyš. Četla jsem (a vlastně je to nějak všeobecně známo), že děti mají větší schopnost vidět duchy, ale tohle je fakt nářez. Vždycky když čtu věci jako tohle, nebo o tom mluvím, naženou se mi pokaždý slzy do očí. Ne dojetím, nevim prostě proč, ale už mě to štve... Připadám si slabá..:-) :-D
V každym přpadě, až budu mít myš a ne jen tohlencto noťasový udělátko, prostě si tě kydnu mezi oblíbeý blogy, tehle článek mě naprosto usvěčil :-)

2 AndyOnbekend AndyOnbekend | Web | 15. července 2012 v 14:19 | Reagovat

o astrálním cestování jsem sháněla hodně věcí, je to tak, ale příjde mi to víc, než zajímavý. Až na to, že já se tomu strašně bránim i z důvodu, že se ti může zjevit věc, které se bojíš nejvíc, protože je to jakoby tvoje ''vědomí''.. takže já bych určitě narazila na ňákou tu Samaru nebo tak :-D
četla jsem, že můžeš narazit i na ''pohádkové bytosti'' a že třeba na trpaslíky nějak nesmíš promluvit, jinak tvoje tělo dostane zástavu srdce, nebo něco takovýho... zajímavý věci se dají dočíst. A že tě různé bytosti mohou naučit různejm věcem..
je to prostě strašně moc zajímavý, ale já se toho bojim i z důvodu, že se bojím, že bych se neuměla vrátit zpátky, nebo, pokud si viděla hror Insidious, že mě něco ''zajme'' a vleze to do mýho těla a tak podobně.
Já sem hlavně strašněj strašpytel... Kamarádka říkala, že viděla dva stíny, ale že se jich prej nebála a že četla, že když se toho nebojíš, tak jsou to tvoji andělé..
Je to prostě neskutečně zajímavý..))

3 hogreta hogreta | E-mail | Web | 24. července 2012 v 11:19 | Reagovat

Každý musí "něčemu" věřit, jinak by se z toho zbláznil. A nemusí to být zrovna nějaký "oficiální Bůh". Také mám blízko k myšlenkám Buddhismu, také věřím v reinkarnaci. I když věřím vědě, tak věřím i přírodě (vesmíru?). A ta vždy ví, co dělá, všechno v ní dává smysl, všechno v ní do sebe dokonale zapadá. A když se nám zdá, že nezapadá, pak to znamená jen to, že nám ještě nějaký dílek skládačky k pochopení chybí. Kdybychom prostě jen umřeli a tím pro nás všechno skončilo, tak by naše existence nedávala vůbec smysl. Proč příroda zařídila, že můžeme cítit emoce, lásku, strach? Proč zařídila, abychom si dokázali uvědomovat sami sebe? A proč zařídila, abychom si uvědomovali smrt? Příroda ale nikdy nedělá nic "jen tak". Takže tomu, co píšeš, rozumím. Možná nevěřím v úplně to samé, co ty, a hledám si vlastní cestu. Naštěstí máme každý právo věřit si tomu, čemu jen chceme:).

4 Eliš Eliš | 12. srpna 2012 v 22:24 | Reagovat

No tak o tomhle si někdy venku pokecáme.. tohle téma nesmí zalézt pod stůl 8-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama