Nedals mi kytku na Valetýna,
sýru mám pokrk, už je mi malá mikína.
Ty se někde couráš, ani jedna zpráva.
Uplně mě bouráš, bože, já jsem
krááááááááááááááááááááááva. Va. Va.
Vážně to musíš tak prežívat?
Nikdo mi nedal kytku na Valentýna. Ale obejmuli mě dva pěkní chlapci - free hugs k nezaplacení. Nejprve si říkáte: "bože, ať si mě nevšimnou, to je tak trapné." A pak máte najednou chuť obejmout všechny!
Poslední dobou se opravdu nechápu. Z očí se mi řinou slzy zatímco já píšu "sem ráda, že už je to mezi váma ok. opravdu ti to přeju :)" Přeju. Ale bolí mě to. Hrozně. Moc.
Ano, jsem schopná udělat miliondevětsetdevadesátdevět tisíc blbostí. A možná jsem jednu dneska udělala. Hodila jsem mu to do schránky. Doufám, že pochopí. A pokud nepochopí, tak to vlastně taky bude dobře. Proč není online? Někde courá s tou courou.
"After all this time?"
"Always.."






