Dneska nemám novou písničku. Lana pořád vede.
Možná MCR - World si ugly. Ale to už tu bylo někdy na začátku roku v rámci depky z bývalého.
Možná MCR - Light behind your eyes... ale to už tu taky celkem nedávno bylo.
Nah. :D
Co je nového? Takže po minulém článku jsem dala Panu Policajtovi takové soukromé ultimatum. Měl týden na to, aby se sám od sebe ozval a chtěl se vidět. Článek jsem psala v pátek. PP napsal v neděli odpoledne co dělám k večeru.
"So you're waiting for your bf? It would be shame to be somewhere else."
Ano přesně tak. Já sem šla na schůzku s jedním týpkem, kterého jsem poznala na Stodo. Nic sem si od toho neslibovala, hlavu plnou PP. Nebylo to randíčko, nabídl mi brigádu. Jenže až na místě jsem zjistila, že by šlo o prodej parfémů. Tak to si strč do .... :D
To by ale nebyl jediný moment kdy mě nasral. Ve stručnosti - na ostatní lidi prý působím hloupě (aha super, takže vypadám jako vypatlaná kráva), měla bych se lidem víc dívat do očí a nedělat při rozhovoru tam to a ono.
"Můžeš mě přestat komandovat?"
Nervy jsem měla napnuté jak struny. Z toho věčnýho přemýšlení nad PP a tím, že se pořád neozval. No a aby toho nebylo málo, tak mi ten týpek začal naznačovat, že chce být se mnou jen kamarád. V klidu, já o nějakém vztahu ani neuvažovala. Kdyby jednou, ale on měl pocit, že sem asi opravdu naprosto tupá, takže mi soustavně vykládal jakého kluka si mám najít ("jen ne někoho jako jsem já.."). -____-
Když jsem pak přišla domů a zjistila, že mi PP napsal, měla jsem smíšené pocity.
Yaaaaaay! Ultimatum je za vodou! CHce mě vidět! Napsal!
a pak...
Kdybych radši šla s ním, kdybych si to přečetla dřív, mohla jsem si ušetřit ty kecy.
Ještě, že jsem zastánkyně toho, že se nic neděje náhodou. Pak jsme si psali v pondělí a v úterý... Vyprávěl mi večer přes chat pohádku na dobrou noc :333 V pondělí jsem pořád byla taková podrážděná. (Jsem nasraná a mám na to právo! :D) Když se pak ptal, jestli jsem naštvaná, tak jsem mu řekla, že jo. Ale že to vyřešíme osobně. A pak mi ve středu napsal smsku že bude mít ve čtvrtek čas ^^
Tak jsme se včera viděli. Šli jsme se projít do lesa, pila jsem ze studánky (!!!), viděla další rozbořený bunkr, sklad výbušnin, střelnici, chtěl nás sežrat pes, ale to jen tak naokraj. Pořád jsem hrála uraženou, ne moc, ale přece.
Tak schválně, obejme mě sám? Obejmul.
Chytne mě za ruku? Nejspíš chtěl, jeho ruka se potom sesunula k mojí dlani, dotkla se jí, ale pak se zase stáhla. Ok then.
A pak jsme si normálně povídali, smáli se, poznávali jeden druhého. Bylo to skvělé. Jen ne úžasné. Chtěla jsem ho objímat, věšet se na něj, pusinkovat ho... Ale prostě moje ego.
Pak jsme byli u něj, zababušali jsme se do dek a blbli.
On: "áááá. vidím tvoje špionážní oko"
Já: "velká sestra tě vidí."
Pak mi začal hladit ručičku :3 A bohužel došlo i na lámání chleba aneb řešení toho, jak na mě kašle. Myslím, že to chlapec pochopil, protože ještě ten večer mi přišla smska o tom, jak mám krásný úsměv. ^^ Dneska už mi taky napsal. No jen tak dál. :)
Já to vydržím. On mi za to stojí. Hlavně ať mu teď vyjde ta prácička a bude z něj opravdový pan Policajt :3







juuuu no vidíš :3333
no ehm. vzniklo to tak, že jsem na pár hodin zmizela s jednim černochem a když jsem se vrátila, všem bylo něco jasný, ale hahaha každej mi něco sdělil, jeda věc z toho sdělení byla i ironická otázka "co ste dělali?" a moje opilecká odpověď něco ve stylu "jedli sušenky a pili čaj o páté" haha nu.
aww to je tak super jsem šťastná i za tebe, jen ať se snaží, chlapec jeden!!!:))