Když se nad sebou tak zamýšlím, jsem asi strašná.
Proč může být článek jen v jedné kategorii? Mám chuť ho napráskat rovnou do tří.
Takže...
Ačkoliv jsem chtěla být (jakože FAKT) nezadaná, začal se kolem mně motat Numerolog. Což je shodou okolností jeden bejvalej. A shodou okolností jsem mu napsala já. No a chtě nechtě jsem se do něj zakoukala. Jeho doteky, byly tak láskyplné a jeho pohled tak něžný... Jenže teď jako bych se na něj koukala přes sklo. Jako by byl zavřený v nějaké voliéře a já si jej prohlížela jako nějaký zvířátko v zoo. Nesnáší princezny. A já jsem podle něj jak pískací hračka. TT____TT
Říkal, že mě bude rozmazlovat a ne ze mě dělat kluka.
Ždímám ze sebe poslední zbytky zamilovanosti a čekám, kdy mi dojde šťáva. Už mě unavujou všechny ty rozchody a vysvětlování. Achjo.
Pan Astrolog je pořád do mě zamilovanej a pořád čeká na zázrak. V mezičase postuje statusy, ve kterých nadává na dnešní dobu a na lidi, kteří nevědí co je pravá láska, opravdové partnerství a především haní ženy, co na první pohled bezdůvodně opustily milujícího muže. Náhoda? I think NOT.
Napadlo mě mrknout na profil Bývalého. Má novou slečnu a jsou strašně sladcí. Já vím, je to fakt divné, ale já mu to přeju. Snad už není takový pitomec jako byl se mnou. Ta slečna vypadá moc sympaticky. Že by už konečně našel štěstí?
Pan Policajt.... aish... Takže friendly zone and nothing more. Až na objímání. Poněkud delší než se od kamarádů sluší. Držení kolem pasu. Fetování jeho kolínské. Spaní na jedné matraci a zahřívání, když je zima. Ale nothing more, jasný?
I must be loving you this much, must be waiting for you this much
Even though it hurts so much, my heart can't seem to let you go
I think there must be just one love, I don't think my heart will change
The love that I've kept only for you, I can now finally tell you
Even though it hurts so much, my heart can't seem to let you go
I think there must be just one love, I don't think my heart will change
The love that I've kept only for you, I can now finally tell you
Nejspíš se musím naučit žít s tím, že jsem vyčerpala svůj počet opravdových lásek. Přijde mi, že jsem opravdu milovala jen dvakrát. Mám ráda, miluju, ale ne tak hluboko a tak odevzdaně. A přitom bych chtěla, ale nejde to.
Nemůžu se tomu Astrologovi divit. Taky se v tom pořád placatím, ale naštěstí jen vnitřně.
Je to sice svým způsobem smutné, ale lásku můžu rozdávat i tak. A já chci.
Možná, že to jednou dokážu znovu.
"Mnoho jsem miloval, Jiří Jesenie, všechno a všechny jsem miloval. Se svou láskou jsem jako myslivec rozdával smrt, ale to snad jen proto, abych nemohl být nikdy milován, aby má touha věčně planula a nikdy se neukládala ohněm nasyceným."






